Kontaktujte nás

Telefon: 222 517 869
E-mail: info@noisis.cz

Jazykové kurzy norštiny

Individuální kurzy

Studujte sami, či vytvořte malou skupinu až 4 studentů, díky tomu budete sdílet náklady na výuku. Individuální kurzy můžeme zorganizovat, kdekoliv si přejete – u vás doma, na pracovišti, v našich učebnách, nebo online přes počítač.

Máte zájem o další informace, nebo vás zajímá cena? Vyplňte krátký poptávkový formulář a obratem obdržíte nabídku včetně cenové kalkulace.

Poptat individuální kurz norštiny.

O norštině

Norština patří do skupiny germánských jazyků (stejně jako např.: angličtina a němčina), a to k jejich severní větvi. Slovní zásobou se norština blíží němčině, svou jednoduchou gramatikou zase angličtině. Studenti ovládající některý z germánských jazyků se norštině obvykle učí velmi rychle. Psaná norština je zastoupena dvěma z právního hlediska rovnoprávnými variantami.

Kde se norštinou domluvím?

Severogermánské jazyky si jsou velice podobné, a je tedy možné se norsky dorozumět nejen po celém Norsku ale i ve Švédsku a s jistými obtížemi i v Dánsku, na Islandu a Faerských ostrovech. Studenti norštiny nemají problémy s přečtením norského ani dánského textu, švédskému textu lze porozumět s použitím slovníku.

Norové jsou velmi milí národ a jsou vždy nadšeni, když vidí, že se někdo snaží naučit jejich zajímavou a melodickou řeč.

Hovorová a spisovná norština

Samotná norština má dvě varianty psaného jazyka, které vznikly nezávisle na sobě: Bokmal (vznikl na základě psané dánštiny) a Nynorsk (vznikl na základě norských dialektů). Převládá bokmal, v kterém se vydává zhruba 90% veškeré tištěné produkce. Norové sami pak často mluví některým z mnoha norských dialektů. V našich kurzech se naučíte nejpoužívanější variantu psané norštiny: bokmal.

Norská abeceda

Norská abeceda se od té české liší jen v několika málo znacích.

Historie norštiny

U nejstarších písemných památek (před 14. stoletím) mluvíme o staroseverštině jako společném jazyku severu. Ve staroseverštině jsou sepsány i runové nápisy, které údajně mají magické schopnosti. Později se začaly jednotlivé severské jazyky vydělovat. Norštinu bohužel už velmi záhy zasáhl zásadní zvrat. Ve 14. stoletím se Norsko dostalo pod nadvládu Dánska a norština byla vytlačena jako úřední jazyk dánštinou. Tento stav trval až do druhé poloviny 19. století. Z tohoto důvodu má norština dnes dvě varianty psaného jazyka.

Norská literatura

Norská literatura může nabídnout velká jména slavných spisovatelů jako: Henrik Ibsen, Knut Hamsun nebo Sigrid Undsetová.

Učebnice norštiny

V našich kurzech používáme učebnici L. Mikolášková, I. Pinkasová, K. Winklerová: Norština (nejen) pro samouky (Leda, 2007). Více informací včetně ukázek naleznete zde.

Základní učebnice norštiny je určena všem, kteří se chtějí naučit norsky (bokmal) především samostudiem, dobře ale poslouží i pro jazykové kurzy. V jednotlivých lekcích je zařazen úvodní článek (nebo články), dále dialogy, základní slovíčka pro danou lekci, rozšiřující slovní zásoba, oddíl frází a předložkových vazeb, informace týkající se norských reálií, oddíl s mluvnickým výkladem, cvičení na výslovnost, poslechová cvičení a velké množství cvičení na mluvnické jevy a slovní zásobu. Úvodní texty jednotlivých lekcí obsahují jak užitečné fráze nutné pro dorozumění v běžných situacích, tak zajímavé reálie týkající se Norska a života lidí v této zemi. Součástí učebnice jsou klíč ke cvičením, norsko-český slovníček v samostatné brožuře a dvě audio CD.

Norština úplní začátečníci

1. semestr

Učebnice:

L. Mikolášková, I. Pinkasová, K. Winklerová: Norština (nejen) pro samouky (Leda, 2007) 1.–5. lekce

Témata:

Rodina, povolání, pozdravy, představování, norské reálie, dny v týdnu, seznamování, jídlo, číslovky, dotazy na cestu, měsíce, návštěvy, oslavy, …

Gramatika:

  • Určitý a neurčitý člen
  • Osobní zájmena
  • Slovesa VAERE a HA
  • Zápor, tázací věty
  • Přítomný čas
  • Umístění předložky v otázce
  • Předmětné tvary osobních zájmen
  • Zvratná zájmena
  • Slovosled ve větě jednoduché a souvětí
  • Způsobová slovesa
  • S-slovesa
  • Existenční vazba DET FINNES
  • Příslovce místa
  • Přivlastňování

Norština úplní začátečníci II

2. semestr

Učebnice:

L. Mikolášková, I. Pinkasová, K. Winklerová: Norština (nejen) pro samouky (Leda, 2007) 6.–10. lekce

Témata:

Nákup potravin, na nádraží, škola, popis předmětů, nábytek, byt, stížnost, rezervace ubytování, …

Gramatika:

  • Pravidelné a nepravidelné množné číslo podstatných jmen
  • Mnoho – málo
  • Minulý čas
  • Užití spojek DA a NAR
  • Určování času
  • Slovosled – nepřímá otázka
  • Spojky HVIS a OM
  • Užití členů
  • Předložky místa
  • Skloňování přídavných jmen
  • Ukazovací zájmena s přídavnými jmény
  • Rozkazovací způsob ve 2. osobě
  • Užití spojek HVIS a NAR

Norština falešní začátečníci

3. semestr

Učebnice:

L. Mikolášková, I. Pinkasová, K. Winklerová: Norština (nejen) pro samouky (Leda, 2007) 11.–15. lekce

Témata:

Především zdokonalování už stávajících konverzačních dovedností, rozšiřování slovní zásoby pro běžnou mluvenou a psanou komunikaci

Gramatika:

  • Přivlastňovací zájmena
  • Budoucí čas
  • Předložky s budoucím časem
  • Sloveso TRO a SYNES
  • Dodatky ke skloňování přídavných jmen a zájmen
  • Příčestí minulé
  • Předpřítomný čas
  • Časová předložka PA
  • Postavení příslovcí
  • Stupňování přídavných jmen
  • Příslovce

Norština mírně pokročilí

4. semestr

Mírně pokročilí norštináři jsou schopni se vyjádřit jak písemně, tak i plynule ústně. V tomto kurzu rozšiřujeme stávající znalosti a slovní zásobu, věnujeme se reáliím a slovní zásobě týkající se práce v Norsku.

Učebnice:

L. Mikolášková, I. Pinkasová, K. Winklerová: Norština (nejen) pro samouky (Leda, 2007) 18.–22. lekce

Gramatika:

  • Minulé časy a souslednost
  • Vytýkání
  • Vyjádření účelu
  • Příčestí
  • Spojky


angličtina arabština čeština pro cizince čínština dánština finština francouzština holandština chorvatština italština japonština korejština maďarština němčina norština polština portugalština ruština řečtina španělština švédština turečtina